image
Drobečková navigace

Úvod > O škole > Úřední deska > Klasifikační řád

Klasifikační řád

Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků dálkové nástavbové a dálkové formy studia ve Střední odborné škole LIVA s.r.o., Pionýrů 2806, 434 01 Most

I. Obecně závazné právní předpisy

(1) Výsledky vzdělávacího procesu žáků v jednotlivých předmětech a chování žáků jsou hodnoceny v souladu se zákonem č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, které upravují mimo jiné hodnocení žáků a jejich klasifikaci na střední škole.

II. Zásady klasifikace

(1) Při hodnocení, při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

(2) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel ke zvláštnostem žáka a specifikům vzdělávání dospělých i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

III. Stupně hodnocení a klasifikace

(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech (povinných, volitelných a nepovinných) je klasifikován těmito stupni:

1 - výborný

2 - chvalitebný

3 - dobrý

4 - dostatečný

5 – nedostatečný

(2) Chování žáka v dálkové formě studia se nehodnotí.

(3) Celkový prospěch a hodnocení žáka. Žák je v klasifikačním období hodnocen těmito stupni:

prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném a povinně volitelném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50

prospěl, není-li v žádném z povinných a povinně volitelných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

neprospěl, je-li v některém povinném nebo povinně volitelném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

nehodnocen, nelze-li žáka hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu

IV. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

(1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

  • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické)
  • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
  • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
  • analýzou výsledků činnosti žáka
  • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb
  • rozhovory se žákem

(2) V dálkovém studiu je žák zkoušen z každého vyučovacího předmětu jednou na konci klasifikačního období. Při klasifikaci se přihlíží též ke znalostem žáka v kontrolní části konzultací, popř. k samostatným pracím žáka, jsou-li součástí vyučovacího předmětu. U předmětů, jejichž povaha to vyžaduje (např. Český jazyk, Cizí jazyky, Matematika), lze žáka zkoušet průběžně častěji.

(3) Při absenci žáka přesahující v daném předmětu 30% odučených konzultačních hodin nebo při nedostatečném množství klasifikačních podkladů (méně než 70% všech podkladů pro klasifikaci) nebo pokud žák neodevzdal ve stanoveném termínu zadanou práci, může učitel nařídit žákovi zkoušku v náhradním termínu pro uzavření klasifikace. Termín, formu a obsah zkoušky oznámí učitel daného předmětu žákovi předem. Výsledná známka za klasifikační období se stanoví na základě této zkoušky a dalších klasifikačních podkladů vyučujícího. Protokol o konání zkoušky v náhradním termínu je součástí školní dokumentace.

(4) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

(5) Žák má právo nahlédnout do podkladů evidence o své klasifikaci.

(6) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů či příští konzultace.

(7) Počet kontrolních písemných prací je stanoven příslušnými učebními osnovami a tematickými plány příslušných vyučovacích předmětů.

(8) Termíny kontrolních písemných prací jsou plánovány tak, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích, zvláště na konci klasifikačních období. V jednom dni se mohou konat nejvýše dvě kontrolní písemné práce.

(9) Pokud se žák na jakoukoli kontrolní práci nedostaví, může s ním učitel sjednat náhradní termín.

V. Klasifikace žáka

(1) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebních plánu příslušného ročníku.

(2) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

(3) V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitelky školy.

(4) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje pouze na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

(5) Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

(6) Případy zaostávání žáků v učení se projednávají při pedagogických radách.

(7) Na konci klasifikačního období zapíší učitelé klasifikaci ze svého předmětu ve stanoveném termínu do školní dokumentace.

(8) Pokud je žákovi povolen individuální vzdělávací plán (§18 školského zákona), je hodnocen v termínech uvedených v dohodě o individuálním vzdělávacím plánu.

(9) Klasifikace žáků je projednávána na pedagogických radách 1 x za pololetí.

(10) Zákonní zástupci nezletilých žáků, popřípadě osoby, které plní vyživovací povinnost vůči zletilým žákům jsou o prospěchu informováni na vyžádání.

VI. Kritéria a ukazatele hodnocení prospěchu

(1) Při klasifikaci výsledků vzdělávání ve vyučovacích předmětech se hodnotí:

  • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů,
  • kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
  • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
  • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
  • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
  • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
  • kvalita výsledků činností,
  • osvojení účinných metod samostatného studia.

(2) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je formálně i obsahově správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladů a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Ve výsledcích jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu  a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

VII. Průběh a pravidla hodnocení při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a žáků nadaných (§ 16, 17, 18 ŠZ)

(1) Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků se SVP se postupuje podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných ve znění pozdějších předpisů.

(2) Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků s individuálním vzdělávacím plánem povoleným z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného platnými dokumenty. Ředitelka školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek.

VIII. Vzdělávání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí (§ 20 ŠZ)

(1) Při přijímání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí ke studiu se postupuje podle § 20 odst. 4 školského zákona a podle ustanovení § 14 vyhlášky č. 353/2016 Sb. o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, kterými se na žádost promíjí konání jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a pro stanovení pořadí přijatých uchazečů se použije redukované hodnocení.

(2) Maturitní zkouška: Podle § 20 odst. 4 školského zákona osoby, které se vzdělávaly alespoň 4 roky v přecházejících 8 letech před příslušnou zkouškou ve škole mimo území České republiky, mají právo na úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura u společné části maturitní zkoušky tak, aby byla zachována rovnost přístupu ke vzdělání. Ustanovení § 5 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, stanoví úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky žáků, kteří se vzdělávali alespoň 4 roky v přecházejících 8 letech před příslušnou zkouškou ve škole mimo území ČR takto: na žádost žáka se prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 30 minut a písemné práce z českého jazyka a literatury o 45 minut. Při konání didaktického testu má možnost použít překladový slovník, při konání písemné práce překladový slovník a Slovník spisovné češtiny. Svůj nárok na takové uzpůsobení musí žák podle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb. doložit tak, že k přihlášce k maturitní zkoušce přiloží úředně ověřené kopie dokladů o vzdělání vydaných školou mimo území České republiky, včetně jejich překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ředitel školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladů o vzdělání.

IX. Komisionální zkoušky

(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

  1. a) koná-li opravnou zkoušku
  2. b) koná-li komisionální přezkoušení

(2) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odst. 1 písm. a) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci sprnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo jeho zákonný zástupce nedohodne s ředitelkou školy dřívější termín. V případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitelka školy žádosti o dřívější termín vždy.

(3) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. Ředitelka školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem žáka.

(4) Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

(5) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitelka školy nebo jí pověřený zástupce. Dalšími členy jsou zkoušející učitel, vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět.

(6) Členy komise jmenuje ředitelka školy.

(7) Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise veřejně v den konání zkoušky.

(8) O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí pedagogické dokumentace žáka.

X. Opravné zkoušky

(1) Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou povinných vyučovacích předmětů, koná opravné zkoušky.

(2) Opravné zkoušky jsou komisionální.

(3) Opravnou zkoušku může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci sprnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo jeho zákonný zástupce nedohodne s ředitelkou školy dřívější termín. V případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitelka školy žádosti o dřívější termín vždy.

(4) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, je klasifikován ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.  Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

(5) Den vykonání opravné zkoušky je dnem vydání vysvědčení v klasifikačním období.

XI. Zkoušky v náhradním termínu

(1) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení žáka bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

(3) Zkoušky v náhradním termínu nejsou zpravidla zkouškami komisionálními.

(4) Výsledek zkoušky oznámí učitel žákovi v den konání zkoušky.

(5) O zkoušce v náhradním termínu se pořizuje protokol, který je součástí pedagogické dokumentace školy.

(6) Žák, který u zkoušek v náhradním termínu neprospěl nejvýše ze dvou předmětů, koná opravné zkoušky.

XII. Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl s vyznamenáním nebo prospěl.

(2)Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení.

(3)Na žádost zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka může ředitelka střední školy povolit opakování ročníku.

XIII. Podmínky pro připuštění žáka k maturitní zkoušce

(1)Maturitní zkoušku může konat pouze žák, který ve druhém pololetí posledního ročníku prospěl s vyznamenáním anebo prospěl. Žák musí mít posledního ročník ukončený, to jest, musí být v jeho druhém pololetí ze všech povinných předmětů klasifikován, a to nejpozději do data konání závěrečné pedagogické rady.

(2)Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná všechny části maturitní zkoušky.

XIV. Závěrečná ustanovení

(1)Po projednání klasifikace v pedagogické radě se tiskne vysvědčení na předepsaném tiskopise ze školní matriky (Bakaláři). Škola žákovi vydá na konci prvního pololetí výpis z vysvědčení a na konci druhého pololetí vysvědčení. Způsob vyplňování vysvědčení upravuje zvláštní předpis.

(2)Tento klasifikační řád doplňuje školní řád Střední odborné školy LIVA s.r.o. ze dne 14. 8. 2019.

V Mostě dne 14. 8. 2019

Mgr. Alice Linková

ředitelka školy

Tento klasifikační řád schválila školská rada dne: 29. 8. 2019